Koření slouží v kuchyni k dochucování pokrmů, ale používá se také k dobarvování i jako konzervant. Některé druhy slouží pro náboženské účely nebo v kosmetice.
Rozdíl mezi kořením a bylinkou je pouze v tom, jakou část rostliny použijeme. Mezi bylinky se řadí části rostlin jako listy a stonky. Kořeny, semena, bobule, kůra a poupata se používají právě pro výrobu koření. Škála aromatických plodin je úžasná, záplava všech barev, chutí a vůní nám nabízí nekonečné množství zážitků. Mnoho těchto dochucovadel má svůj původ v tropických a orientálních oblastech naší planety. Jen málo druhů koření pochází z chladnějších částí.
Na středověkém seznamu koření bylo santalové dřevo a myrha. Obchod s kořením kvetl již od svého počátku před více než čtyřmi tisíci léty na Blízkém východě. Obchodníci s kořením nesmírně bohatli, na koření vzrostla moc Benátek a dalo vzniknout rozlehlým impériím. Protože podnikání bylo stále výnosnější, staly se jak z koření, tak i z dohledu nad oblastmi zdroje bohatství a moci.
Tato místa se často držela v tajnosti a cesty k nim s sebou přinášely riziko přepadení. Muškátový oříšek prý může odpuzovat mouchy přenášející mor a obchodníci po Evropě jej prodávali se ziskem téměř šest tisíc procent. Koření má i méně známé použití, například len se používá k výrobě hudebních nástrojů. V našem krátkém seriálu se podíváme na ta méně známá koření a jejich použití.