Ionizující záření
Ionizující záření je druh záření, který produkují atomové bomby a jaderné reaktory způsobuje lidskému tělu jednu hlavní věc: oslabuje a rozkládá DNA
Záření buďto dostatečně poškozuje buňky tak aby buňky zabila, nebo způsobila jejich mutaci, která následně může vést k rakovině.
Jaderné záření na rozdíl od záření ze žárovky nebo mikrovlnné trouby je dostatečně energické, aby ionizovalo atomy tím, že srazí jejich elektrony. Toto ionizující záření může poškodit molekuly DNA přímo porušením vazeb mezi atomy, nebo může ionizovat molekuly vody a vytvořit volné radikály, které jsou vysoce reaktivní a také narušují vazby obklopujících molekul včetně DNA.
Pokud záření mění molekuly DNA natolik že se buňky nemohou replikovat a začínají umírat, dostavují se okamžité účinky radiační nemoci, jakou jsou nevolnost, otoky a vypadávání vlasů.
Buňky, které jsou méně poškozeny mohou přežít a replikovat se, ale strukturální změny v jejich DNA mohou narušit normální buněčné procesy jako např. mechanismy, které řídí, jak a kdy se buňky dělí.
Buňky, které nedokážou kontrolovat jejich rozdělení se vymkly kontrole a stávají se rakovinnými.
Radioaktivní jód-131
Radioaktivní jód-131 představuje zvláště významné riziko, protože je rychle absorbován štítnou žlázou a zde se i usazuje.
Proto se doporučuje všem, kteří mohou být vystaveni radioaktivitě ve vzduchu užívat jódové pilulky.
Neradioaktivní jód je absorbován štítnou žlázou, která pak neabsorbuje jód radioaktivní, pokud se objeví.
Riziko radiační expozice vyjadřujeme dávkovým ekvivalentem v sievertech, které berou v úvahu typ a množství záření a které části těla jsou vystaveny, což nám umožňuje porovnat různé druhy expozic v jednom měřítku.
Bezpečná radiace
V typickém roce může člověk obdržet celkovou dávku dvou nebo tří milisievertů z věcí, jako je okolní radioaktivita, lékařské postupy atd.
V USA je roční limit expozice pro pracovníky jaderných elektráren 0,05 sievertů ročně. Na těchto úrovních nebo pod nimi se enzymy, které opravují DNA, udržují v dostatečné míře, aby udržely riziko rakoviny nízké. Nad nimi nemohou systémy oprav těla udržet krok. 100 milisievertů ročně je prahová hodnota, nad kterou se riziko rakoviny podle Světové jaderné asociace začíná zvyšovat.
Havárie v Černobylu vyzařovala až 300 sievertů za hodinu.
Na fotce je možné vidět zachycené záření z trosek jaderného reaktoru, které byly vymrštěny na střechu čtvrtého bloku.
