Septik, jímka nebo čistírna odpadních vod jsou různými způsoby, jak zajistit likvidaci odpadních vod. Jaké jsou mezi nimi rozdíly a kdy je využít?
Septik
Septik je nádrž, která slouží na částečné čištění odpadní vody. Opatřena je přítokovou a odtokovou rourou.
V septiku probíhá biologický proces, jímž se odpadní voda pročistí. Obvyklé je napojení na pískový filtr, který slouží k dočištění. Voda se následně svádí do kanalizace, případně přes čistírnu odpadních vod nebo za pomoci trativodu do země.
Septiky mohou být součástí rekreačních i trvale obývaných objektů. O vhodné řešení se jedná tam, kde je dostupná kanalizace, odpadní voda se však může svádět i přes čistírnu odpadních vod nebo za pomoci trativodu do země.
Náklady na realizaci septiku zahrnují jednak pořízení samotného septiku. V takovém případě musíte počítat s částkou kolem 18 tisíc korun. Dále je však potřeba připočítat výdaje na pořízení filtru, na projekt, hydrogeologický posudek, povolení a stavbu.
Realizaci vám pravděpodobně totiž o něco zkomplikuje i to, že na vybudování septiku musíte mít stavební povolení. Techniky se totiž považuje za vodní dílo. I vypouštění odpadních vod vyžaduje povolení, neboť tuto problematiku v současnosti upravuje zákon č. 254/2001 Sb. (zákon o vodách).
Jímka neboli žumpa
Pojmem jímka označujeme správněji nádrž na akumulaci dešťové vody. Pokud se jedná o nádrž s nátokem, které naopak chybí odtok, měli bychom ji označit termínem žumpa.
Jde o nejjednodušší řešení. Na rozdíl od septiku se musí nechat pravidelně vyvážet fekálním vozem, který odpadní vodu přepraví do centrální čistírny. V průměru je to nutné cca 1x za 2 měsíce. Nevyžaduje tedy kanalizaci a ani vy sami vodu nikam nevypouštíte.
Požadovaný objem jímky se odvíjí od nároků konkrétního majitele objektu, tedy od spotřeby vody. Ta závisí na tom, kolik má domácnost členů. V průměru se však doporučuje kalkulovat se spotřebou 100 litrů na osobu denně. Povětšinou se jímky nechávají budovat u rekreačních objektů, neboť kanalizace v dané lokalitě nemusí být vůbec zavedena a jinak tak není možné situaci řešit.
Realizace jímky je jednoduchá, protože projekt ani stavební povolení nejsou v tomto případě potřeba. Nutné je pouze ohlášení stavebnímu úřadu. Stejně tak pořizovací náklady na žumpu jsou nízké. Nejlevnější plastovou jímku pořídíte za cenu kolem 20 tisíc korun.
Čistírna odpadních vod
Domovní čistírnu odpadních vod můžeme považovat za nejmodernější alternativu ke klasickým septikům a jímkám. Jde o velmi efektivní způsob likvidace odpadních vod.
Čistírna má podobu plastové nádoby, v níž dochází k rozkládání nečistot. Prostorově je toto řešení nenáročné a provozní náklady jsou minimální. Domácí čistírna odpadních vod je však závislá na elektrické energii.
Její značnou nevýhodou jsou vysoké vstupní náklady. Vhodná je proto především k trvale obývaným objektům. V případě, že odpadní vody se neodvádí denně, hodí se spíše tříkomorový septik.
Ten funguje jednoduše: V první komoře se zachytávají pevné části odpadu, odtud přečištěná voda putuje do druhé komory, kde pokračuje proces vyhnívání. Ve třetí komoře proto zůstává čistá voda. Respektive účinnost organického čištění se pohybuje kolem 60 %.
Většinou je septik bezodtoký, musíte ho proto nechat vyvážet. To je ale nutné cca 1x za rok. Pokud je ale opatřen filtrem, lze vodu nechat i vsakovat. Voda přefiltrovaná přes speciální filtrační písek bude již přečištěna zhruba z 90 %. Na současném trhu jsou navíc již k dispozici i biologické filtry.
Čistička a septik fungují tedy podobně, nejedná se ale o zcela totožné řešení. Biologický septik však ke svému provozu nevyžaduje elektřinu. Navíc je nutné si uvědomit, že kal se ze septiku musí vyvézt, a to zpravidla s frekvencí 1x za rok.