Rychločtení se může naučit každý člověk. Jde o dovednost, kterou lze natrénovat. V souvislém textu zvládne běžný čtenář 200–300 slov za minutu. V případě samostatně stojících slov lze přečíst až 500 slov za minutu. Tréninkem několika dovedností lze natrénovat rychlejší vnímání textu.
V zásadě jde o vnímání větší plochy textu najednou, odstranění čtení v duchu, trénování paměti a větší soustředění se na text. To, co zpomaluje čtení, je ztrátový čas, kdy okem přeskakujeme na jednotlivé části textu, které čteme. Mozek umí přečíst text pouze ve chvíli, kdy se oči nehýbou. Periferní vidění je potřeba přesunout z prázdných stran papíru na okrajová slova textu.
Rychločtení je tedy v zásadě soustředění se na text bez vlivu okolních zvuků nebo jiných rušivých podnětů. Důležitým předpokladem pro tuto schopnost jsou posílené oční svaly, což můžete trénovat různými cviky. Základem také je, udělat si nejprve přehled o stavbě celého textu nebo knihy.
Předmětem úvahy je, zda si při rychločtení dokážeme užít a vychutnat beletrii. Rychločtení tedy můžeme využívat pro studování zajímavých článků nebo čtení denního tisku.
První pokusy číst rychleji začaly v Americe a během druhé světové války se rozšířily do Evropy. U nás zpopularizoval rychločtení David Gruber. Kurzy rychločtení se objevovaly v několika tehdejších časopisech. I v dnešní době najdete na internetu online kurzy, které vám pomohou s rychločtením. Za sdělení stojí také pár zajímavostí ze světa rychločtení. Antonio di Marco Magliabechi si dokázal zapamatovat celé knihy nazpaměť, a to včetně přesně psaného textu. Evženie Alexejenkovová údajně dokázala číst rychleji, než dokázala obracet stránky.